Nikdy sa neopustíme
Smutné písničky,venku sníh,sobota,sedíte u počítače....většina z vás tento pocit asi zná.Pocit kdy vám příde všechno těžké,nemožné a kdy se cítíte sami.Tento pocit prožívala i jedna holka.Byla strašně zamilovaná do jednoho kluka.Pořád si psali,telefonovali a vypadalo to,že se z toho co nevidět něco vyklube.Ze začátku to vypadalo jenom jako přátelství,ale pozdeji to začalo bejt vážnější.Potom ale začal couvat.Najednou to nebylo už to,co dřív.Choval se jinak.Přestali si psát a telefonovat a ta holka,která se jmenovala Naty se najednou cejtila strašně sama.Neměla s kym hrát na icq hry,neměla moc komu psát,neměla pocit bezpečí.Nebyl den,kdy by nebrečela,nebyl den,kdy by na něj nemyslela,nebyla noc,kdy by se jí o něm nezdálo.Pořád myslela jenom na něj a ostatní kluci jí nezajímali.Prostě jim nevěřila a ani se jí žádnej nelíbil natolik aby s nim chtěla bejt.Když už to trvalo několik měsíců řekla si dost a byla rozhodnutá mu to říct a taky to udělala.Bohužel stalo se to,co čekala-nevyjádřil se.Uplynul další měsíc a on nejevil žádný zájem.Chtěla na něj zapomenout a začít normálně žít.Bylo to strašně těžký.Chyběl jí...chybělo jí to volání....ty jeho slova....ty jeho pohledy.Jediné co jí po něm zbylo,byl jeden obrázek,který jí jednou poslal.Uplynulo pár týdnů a Naty si řekla,že na něj prostě nemůže zapomenout a ani nechce.Někde uvnitř cítila že to prostě nepůjde a že všechno dopadne dobře.Trápila se už tak dlouho,že zapoměla co to vlastně je štěstí.Neuměla se radovat a žila ve svym světě kterýmu nikdo nerozuměl.Byla z toho všeho už strašně vyčerpaná a slabá.Začalo se jí často stávat že z ničeho nic omdlela.Jednou omdlela ve škole a odvezli jí do nemocnice.Celý týden jenom spala a spala.Chodili za ní všichni známý a přáli si aby se co nejdříve uzdravila.Dokonce přišel i ten kluk.Chytil jí za ruku a i když nevěděl jestli ho slyší,řekl jí:"Promiň za všechno....byl jsem blbej a neuvědomoval jsem si co dělám...ale já tě mám moc rád a vždycky jsem měl."Začali mu téct slzy a dal jí ještě před odchodem polibek.Chodil za ní každý den.Jednoho dne se Naty konečně probudila.
O pár dní později: Naty už byla v pořádku a s tim klukem začala chodit.Byl to nejšťastnější člověk na světě.Slíbili si,že se nikdy neopustěj už.Jednou ten kluk ale nepřišel do školy.Naty se bála že se mu něco stalo,protože když nepřišel do školy,tak jí to vžycky řekl.Začala hodina a do třídy přišla učitelka.Vypadala strašně nešťastně a celý třídě oznámila,že ten kluk měl ráno nehodu na kole.Srazil ho vlak a on nepřežil.Naty tomu nemohla uvěřit.Byla v šoku a okamžitě se se strašnym pláčem rozběhla pryč.Pryč ze školy.V hlavě se jí vybavovalo uplně všechno co spolu prožili,každý jeho slovo.Běžela rovnou za jeho rodiči,protože jí v tu chvíli přišli nejbližší.Zazvonila a ve dveřích stáli nešťastní rodiče.Naty se rozbrečela ještě víc a vrhla se jim do náruče.Poprosila je jestli by u nich nemohla přespat,že domů nechce,že chce být u nich.Nechtěla aby volali její mámě.Nechali jí spát v pokoji toho kluka.Ráno jí ale řekli že musí domů.Její máma měla o ní velikej strach a nevěděla kde jí hledat.Rodiče toho kluka Naty přemluvili a odvezli jí domů.Její mámě všechno řekli.
O měsíc později: Naty skoro nechodila do školy.Celý den probrečela.Věřila na posmrtný život a věděla,že její bývalí kluk by si nepřál,aby se zabila,ale ona nemohla být na světě bez něj.Napsala mámě a všem ostatním přátelům dopis ve kterym naprosto všechno vysvětlila a řekla vše co chtěla říct.Vzpoměla si na jejich slib "Nikdy se neopustíme" a poslední vteřiny jejího života skončily..
Komentáře
Přehled komentářů
laska sa zacina usmevom pochladom a konci sa placom
norma
(norma , 10. 7. 2013 11:45)kcela bi som vam popisat o mojom pribehy a ja som velmy som sa trapila milovala som velmy jedneho chlapca plakala som kcela som ho ale dakujem bohu ze ho us nie lubim zabutla som na jeho ? ano trapila som sa a on ma klamal a zacall chodit zos mojou sesternicou to bilo premna ako koniec sveta
no
(Kača555, 2. 4. 2013 9:50)ja by som sa kvôli chalanovi netrápila, ale zabila by som sa kvôli môjmu psíkovi
fihaaa
(veronika , 11. 6. 2012 19:42)mno ci kokso to je skutocne ket ano jee to nieco velmyy msutnee jujjj
Hmmm
(:(, 19. 12. 2010 22:34)je to poriadna hlúposť nič na svete nestojí za to aby ste pre to zomreli nič a ani ten ktorý vás má rad by to od vás nikdy nechel
Re: Hmmm
(julčika, 29. 1. 2011 16:38)si blbá pokial si to este nezazila tak to nekritizuj pretože nevie aky je to pocit stratit najblizzsiu osobu v tvojom zivote a ja som nieco take prezila pred ocami my auto zrazilo mamu
Re: Re: Hmmm
(..., 20. 4. 2011 16:37)pred ocami my auto zrazilo mamu - ježiši to je strašné!! :(( bože je mi to velmi lúto....
Re: Re: Hmmm
(nini, 20. 4. 2012 7:32)ježiš pred očami ..... mne sa stalo ze mne umreli pra babka a pra dedko vsetci sa mi smeju ze som citlivka no a ako by im bolo kebyze im zomrie niekto blizky potom poznaju tu bolest a na to este mam taku babku ze ona sa o mna starala ked rodičia boli v robote a uz som zazila ked sa moj dedko opil byl ma byl ma aj za to ze nechcem jest a uz neviem kto mi je najbližši lebo mi vsetci ublizili ano aj kamaratky :((
ehm
(jaaa, 15. 3. 2011 21:57)nic nestoji za to aby ste spachali samovrazdu len to ze laska je krasne slov a ked sa najdu tu ktory sa miluju to stoji aj za smrt
moc smutne to je fnuk až placem
(nikola, 6. 12. 2010 17:00)velmy smutny pribeh :(((fnuk až placem s toho už
smutne
(Vernoika, 25. 4. 2010 12:45)ja repzivam nieco podobné zo zaCIATKU....A tez uz nevladzem..je to msutné...
nikdy sa neopustime
(jana:), 12. 4. 2010 13:42)to iste prezivam ja len to sa mi nestalo ze prisiel zamnou....:(
skutocne
(Mimka, 9. 7. 2009 21:40)je to smutny pribeh ale ja prezivam to iste co je este na zaciatku toho pribehu...
jasemin+savas
(jasemin+savas, 10. 7. 2013 12:00)